Březen 2015

Ve stavu zoufalství a bezmoci

31. března 2015 v 11:37 Běhací deníček
Když někam chci běžet, potřebuji cíl...
A ten jsem si vytyčila. Pro dnešní den jím mělo být vyzvednutí knížky z knihovny, pro kterou jsem se nemohla a nemohla vypravit.
Den začal opravdu slibně. Vstala jsem brzo ráno a řekla jsem si, že než vyběhnu, přepíšu si pár stránek fyziky, dám si horkou vanu, uklidím si, dám si pořádnou snídani, prostě udělám všechno pro to, abych začala svůj den užitečně pro pocit zadostiučinění, ale zároveň příjemně, ať jsem hezky čerstvá, voňavá a plná elánu...


Řekla jsem si: ano, musíš jít běhat! A proč? No protože musíš vyzvednout knížku z knihovny a pak... nemůžeš to udělat tomu klukovi, co tě ještě včera - týž den, kdy jsi založila tenhle pitomej blog - podpořil! Když kvůli ničemu, tak kvůli němu! A byla jsem opravdu odhodlaná vyběhnout, ačkoliv tomu asi málokdo uvěří.


Jenže co čert nechtěl...
počasí, počasí, POČASÍ, POČASÍ, POČASÍ, POČASÍ!!! To zatracené POČASÍ!
Řekla jsem si, že trocha sněhu, který se nááhle, na samém začátku jara rozhodl padat, a deště přece nemůžou zhatit mé ušlechtilé plány! Oblékla jsem se, vzala s sebou potřebné harampádí a zamkla byt. Sešla jsem po schodech dolů, až ke dveřím našeho cihláku. Vzala jsem za kliku a otevřela jsem je.
Dovnitř se vehnal prudký poryv ledového větru a bylo to jako facka.

Byla jsem poražena počasím, protože tohle je tak na zápal plic.
A jsem vzteklá! A zoufalá!
Protože když nezačnu dneska, tak kdy vlastně?

Zítra ráno jedu za svým přítelem do Pardubic a vlak mi odjíždí kolem půl šesté ráno. Nový cíl!
Let´s try again!

I ty, Aleši?

30. března 2015 v 20:54
Rozhodla jsem se, že můj první příspěvek do Běhacího deníčku a zároveň do celého blogu bude propojený s Tématem týdne, neboť se k němu i velmi tematicky hodí...

Asi před měsícem se mě můj nejlepší přítel zeptal, jestli bych s ním nezaběhla ostravský půlmaraton. Moje první reakce byla plná neupřímého smíchu a razantní záporné odpovědi... Hned poté jsem ale souhlasila s tím, že jsem se zařekla, že budu trénovat... Zbývá 159 dní a já za ten měsíc byla běhat pouze jednou...

Pro úplnost můj oficiální stav mých běžeckých schopností:
Kondice: nulová! A není to skromné mlžení, je to krutý fakt!
Pokusy začít běhat: oficiální čtyři, myšlenkových byly již tisíce...
Běžecká technika: Dá se říct, že indiánský běh (s opravdu značnými přestávkami)
Motivace: Ostravský půlmaraton
Plán: běhat alespoň 3x-4x týdně

Tento blog si zakládám proto, ať můžu průběžně zaznamenávat své běžecké začátky až po (snad) vrchol své kondice a hlavně, pokud se dočkám podpory, či případně spoluběžectví z vaší strany. To mi pomůže s vytrváním...